Práce na dálku: Nová perspektiva - Vývoj software a webových aplikací

Vývoj software a webových aplikací

Práce na dálku: Nová perspektiva

OBSAH

    1. Co to je a jak funguje?
    2. Počátky a vývoj
    3. Omezení a možnosti
    4. Typy práce na dálku
    5. Práce na dálku nebo smart working?
    6. Práce na dálku v Evropě: některá data

 

 

CO TO JE A JAK FUNGUJE

Práce na dálku je způsob organizace práce charakterizovaný tím, že činnost je prováděna mimo firemní prostředí.

Prací na dálku se rozumí zejména pracovní činnost vykonávaná doma nebo na jakémkoliv jiném místě než v sídle společnosti a usnadňovaná použitím IT nebo telematických nástrojů.

To, co charakterizuje práci na dálku, je jistá flexibilita z hlediska organizace a způsobu vykonávání práce.

Proto je práce na dálku více než jen pouhá technika přemístění firemní kanceláře nebo veřejného úřadu, protože umožňuje každému jednotlivému pracovníkovi, nezávisle na jeho pozici a kvalifikaci, vykonávat svou práci bez prostorových či časových omezení.

V tomto smyslu práce na dálku neznamená v žádném případě změnu v činnostech, vykonávaných v souvislosti s danou profesí, ale nabízí možnost provozovat danou profesi na dálku mimo pracoviště.

Kromě toho, firmy velmi často přijímají IT politiku typu “Bring your own device” (přineste si vlastní zařízení), což znamená, že dovolují svým zaměstnancům používat své vlastní zařízení, která jsou logicky a fyzicky oddělena od firemních přístupů a dat, aby byla zcela separována osobní data od těch firemních.

To vše je možné pouze na základě hardwarového vybavení a díky počítači a připojení k internetu.

 

POČÁTKY A VÝVOJ

Fyzik a vedoucí komunikačních systémů pro NASA Jack Nilles, v USA známý jako “otec” práce na dálku, byl prvním, kdo zhruba v 60. letech 20. století zmínil koncept pracování na dálku.

Nilles vymysel termíny “telecommuting” a “telework” jako příležitost přinést práci pracovníkům, spíše než její nahrazení informačními a komunikačními technologiemi.

Nilles viděl v práci na dálku hlavně ekologické a ekonomické řešení, které bylo možné díky prvním IT a telematickým technologiím.

Následně na základě Nillesových myšlenek bylo provedeno několik socioekonomických studií o rozvíjející se práci na dálku a některé americké telefonní společnosti, které měly dostupné technologie, okamžitě vyzkoušely tyto nové pracovní možnosti.

V 70. a 80. letech začala také Evropa přistupovat k práci na dálku.

Samozřejmě, že práce na dálku pokročila ve své historické cestě také co se týče vývoje informatiky a jejích technologií a přešla z poněkud statické fáze, kdy se práce na dálku zdála jako utopie, také vzhledem k málo technologiím v té době, do fáze dynamické a neustále se vyvíjející.

Rozšíření práce na dálku totiž mělo skutečný začátek v roce 2000, kdy bylo jen v Evropě  už přibližně 9 miliónů pracovníků na dálku.

Dnes se zdá, že výhody nabízené prací na dálku jdou čím dál tím více ruku v ruce s potřebou pracovníků co nejvíce skloubit profesní a osobní sféru. Přesto se však tento zvláštní fenomén zdá být ještě dnes uplatňován malou částí pracovníků a omezeným pracovním odvětvím.

Práce na dálku se však představuje jako způsob práce pozoruhodně flexibilní a stále se rozvíjející.

 

 

OMEZENÍ A MOŽNOSTI

Práce na dálku znamená jistě jednu z nemalých změn způsobenou evolucí informačních a telematických technologií.

Fenomén práce na dálku nevyhnutelně souvisí s pojmy jako je flexibilita a inovace, které nabízejí mnoho výhod ze všech úhlů pohledů nejen pro lidi pracující na dálku, ale také pro firmy, které využívají tento způsob, obecněji řečeno pro zaměstnavatele.

Díky práci na dálku firmy využívají velké organizační a ekonomické flexibility z hlediska řízení času, stejně jako z hlediska prostředků a technologií, které jsou základem tohoto alternativního a inovativního řešení.

Proto práce na dálku je fenoménem, který se zdá být stále více přizpůsobitelný novým potřebám pracovního světa a jeví se jako stále více využívanou a oceňovanou metodou pracovníků.

Nicméně, tato pracovní metoda by mohla v někom vyvolat pocit, že ztrácí sounáležitost s firmou, stejně jako výhody spojené s týmovou prací a také náhled na činnosti firmy, který je nedílnou součástí pracovního procesu.

Přesto však všechna omezení spojená s nedostatkem přímých mezilidských a sociálních vztahů mohou být lehce vyřešena prostřednictvím firemního intranetu nebo díky soukromé firemní síti , která nabízí všechny nástroje potřebné k tomu, aby bylo vytvořeno týmové a produktivní pracovní prostředí téměř srovnatelné s tradiční metodou práce.

Prostřednictvím firemního intranetu je vlastně možná jakákoliv komunikace nebo výměna dat a informací, což udržuje pocit sounáležitosti s pracovním prostředím.

Nesmíme také zapomenout na environmentální výhody z hlediska snížení znečištění, které plyne z nižšího počtu použití dopravních prostředků.

Zkrátka, práce na dálku by měla být chápána jako firemní neboli organizační prostředek, a to díky větší flexibilitě a lepšímu řízení práce, snížení nákladů souvisejících s cestami do práce, stejně jako výrazné snížení potřeby prostoru a času pro správu a údržbu kanceláří.

Navíc, v situacích národního nebo dokonce světového nouzového stavu, jako je ten, který teď zažíváme, se tato metoda ukazuje v pracovním prostředí jako velmi užitečná a rozhodující a umožňuje mnoha pracovním odvětvím přijmout způsob pracování na dálku jako ideální alternativu, aby se zabránilo jakémukoliv pohybu nebo kontaktu s lidmi.

Práce na dálku by však měla být chápána jako důležitý firemní prostředek kdykoliv, nejen pouze tehdy, je-li tato metoda jedinou možnou alternativou pro pokračování v práci.

 

 

TYPY PRÁCE NA DÁLKU

Fenomén práce na dálku se v průběhu let pomalu rozšiřoval, a zejména v roce 1999, kdy vzniklo také mnoho významů spojených s obecným pojmem “práce na dálku”, někdy dokonce velmi různorodých.

Rozlišuje se šest typů práce na dálku podle místa, kde se práce provádí.

Pojem práce z domova je ten, který se nejvíce blíží tradičnímu pojetí práce na dálku, kdy pracovník pracuje a komunikuje s firmou ze svého domova pomocí nástrojů, jako je počítač, připojení k internetu a někdy také jiné nástroje určené k přijímání a odesílání vykonané práce.

Práce na dálku ze satelitního centra je naopak pojmem práce na dálku, kterým se rozumí práce vykonávaná v pobočce  účelově vytvořené firmou. Tato pobočka se liší od sídla firmy v tom, že byla vytvořena tak, aby odpovídala potřebám klientů, nezávisle na své geografické poloze, vzhledem k možnosti spojit se pomocí počítače a připojení k internetu. Tato metoda vznikla, aby se přizpůsobila nutnosti odpovídat na potřeby všech klientů, dokonce i těch, kteří se nacházejí mimo sídlo společnosti.

Podobné tomuto pojetí práce na dálku je telecottage a telecentrum, jakožto pracovní činnost prováděná v centrech vytvořených firemním konsorciem, samotnou společností nebo i veřejnou institucí.

Mobilní prací na dálku se rozumí pracovní činnost za použití notebooku a/nebo jiných mobilních nástrojů, jako je mobilní telefon a tablet, za účelem vykonávání specifického typu práce, kterou je většinou nezávislá spolupráce mezi firmou a pracovníkem.

Co se týče remotizace, práci na dálku provádí několik lidí, kteří se nachází na různých místech, ale všichni jsou navzájem propojeni.

Rozsáhlý podnikový systém je tedy pojem, kterým se rozumí konkrétní virtuální firma, která existuje a funguje výhradně online.

Z pohledu IT jsou tyto výše jmenované způsoby prakticky ekvivalentní na logické, fyzické a projektové úrovni, protože všechny vyžadují stejné použití protokolů a síťových zařízení, jakož i hardwaru a softwaru.

Nicméně, těchto šest typů práce na dálku je pouze částí všech pojmů vyvíjejících se v průběhu času vzhledem ke čtyřem základním parametrům práce na dálku, tedy místu, času, postavení pracovníka a formě práce, tedy jestli je individuální nebo kolektivní.

 

 

PRÁCE NA DÁLKU NEBO SMART WORKING?

Velmi často se pojem “práce na dálku” zaměňuje nebo používá jako synonymum pro smart working.

Tyto dva termíny však nejsou synonymem, protože odkazují na dva různé způsoby výkonu pracovního poměru.

Koncept smart workingu nebo agilní práce ve skutečnosti předpokládá možnost vykonávat konkrétní pracovní činnost částečně ve firmě a částečně mimo firemní pracovní prostředí a s vlastní organizací času a místa výkonu práce.

Jedná se tedy o možnost firmy poskytnout svým pracovníkům vykonávat pracovní činnost způsobem “smart” nebo “agile”, ale bez trvalého a předem určeného místa.

Na druhou stranu, práce na dálku je založena na myšlence, že pracovník musí mít pevně dané místo, i když není v sídle firmy, ať už se jedná o svůj domov nebo externí organizovanou strukturu.

Smart working je však vykonáván mimo firmu, pouze určitou část dne, týdne, měsíce nebo určitou dobu.

Z tohoto pohledu se smart working odlišuje od práce na dálku, která je pouze jinou manažerskou formou.

 

 

PRÁCE NA DÁLKU V EVROPĚ: NĚKTERÁ DATA

V Evropě se zájem o práci na dálku projevil nejen v některých  legislativních iniciativách, ale také v mnoha firmách a ve veřejných a soukromých organizacích, které tuto metodu zkoušejí.

Zejména v posledních letech došlo k velkému rozšíření práce na dálku, v obecnějším a rozšířenějším smyslu.

Tomuto rozšíření napomohly firmy a veřejné i soukromé organizace, které viděly v práci na dálku příležitost pro organizační inovace.

Přesto je v Evropě stále ještě obtížné překonat některé kulturní překážky a přijmout tento způsob práce, a to i přes Evropskou rámcovou dohodu, přijatou v několika evropských zemích v roce 2002, známou také jako Rámcová dohoda o práci na dálku.

Tato dohoda, určená především k vymezení ochrany a odpovědnosti jak pro pracovníka, tak pro zaměstnavatele, popisuje práci na dálku jako formu organizace a/nebo výkonu práce, která využívá informačních technologií dle smlouvy/pracovněprávního vztahu, ve kterém je práce, která by mohla být vykonávána také v sídle zaměstnavatele, prováděna mimo tyto prostory.

Jak ale ukazují některá nedávná data Eurostatu, více než 10 milionů Evropanů pracuje na dálku, ve srovnání s rokem 2008, kdy bylo zaznamenáno 9,3 milionů pracujících na dálku.

V Evropě fenomén práce na dálku neustále roste, protože počet lidí pracujících z domova se rok od roku pomalu, ale jistě zvyšuje.

 

Autor: Roberta Foglia - eniln1606435057o.ket1606435057irk@a1606435057ilgof1606435057