Systém pro správu verzí - Vývoj software a webových aplikací

Vývoj software a webových aplikací

Systém pro správu verzí

OBSAH

  1. Co je systém pro správu verzí?
  2. Původ a vývoj
  3. První systémy pro správu verzí
  4. Git: systém pro správu verzí číslo jedna
  5. GitLab, GitHub a Bitbucket a jejich srovnání

 

CO JE SYSTÉM PRO SPRÁVU VERZÍ?

Systém pro správu verzí je systém, který v průběhu času spravuje soubor změn generovaných jedním nebo více soubory, nebo obecně řečeno soubor informací vztahujících se k vývoji softwaru.

V tomto smyslu má systém pro správu verzí značný význam ve většině projektů vývoje softwaru, protože díky tomu mohou specifické vývojové týmy spravovat a zaznamenávat průběžný vývoj digitálních dokumentů, jako je zdrojový kód, testovací dokumentace, stejně jako mnoho dalších důležitých informací týkajících se vývoje softwaru.

To vše je možné díky kombinaci technologií a postupů zaměřených na sledování změn, které se občas vyskytují v souborech daného projektu.

Důvod, proč je systém pro správu verzí tak důležitý a široce používaný vývojáři softwaru, je jistě podpora, kterou nabízí ve všech ohledech týkajících se řízení projektu: stabilita a kontrola zdrojového kódu, rychlá a efektivní komunikace mezi vývojáři, řízení vydávání a aktualizací softwaru, pravomoci a autorizace přidělené konkrétním vývojářům v případě změn nebo revizí digitální dokumentace a mnoho dalšího.

 

PŮVOD A VÝVOJ

Systém pro správu verzí byl navržen v oblasti inženýrství a vyvinut na základě formálních procesů založených na papírových výkresech, protože jakákoliv změna v takových dokumentech znamená navýšení čísla nebo kódu (číslo verze nebo označení verze), které je spojené s konkrétním dokumentem a označením jména osoby, která danou změnu provedla. Tímto způsobem je ke každé verzi projektu přiřazeno identifikační číslo, aby byla jakákoliv forma kontroly a řízení softwaru jasnější a jednodušší.

Systém pro správu verzí vznikl vlastně především proto, aby byla každá forma revize softwaru snadno ovladatelná, protože z toho vyplývá možnost vrátit se v případě chyby do předchozího stavu projektu.

Systém pro správu verzí byl navržen právě dle stále běžnější potřeby mnoha vývojářů sledovat změny provedené jakýmkoliv programátorem v softwarovém projektu, který zároveň sdílí aktualizovanější verzi projektu, a tudíž ukázat v co nejkratším čase postupování v softwaru.

Systém pro správu verzí může být aplikován na jakýkoliv typ záznamu informací, v praxi však jsou ale nejsofistikovanější techniky a nástroje projektovány a používány zřídkakdy mimo prostředí vývoje softwaru.

V prvních letech používání systémů pro správu verzí využívaly tyto systémy centralizovaného modelu, ve kterém byly všechny funkce kontroly vykonávány sdíleným serverem, až před pár lety začaly dané systémy pro správu verzí používat distribuovaný model. Tento distribuovaný model umožnil každému vývojáři pracovat přímo přes jeho místní úložiště, aby potom mohl sdílet změny mezi více úložišti.

Tato modalita fungování změnila způsob práce vývojářů více než pozitivně, protože umožnila vývojovým týmům fungovat se softwarem i bez připojení k síti a také umožnila přístup k funkcím kontrolování verzí i bez autorizace centrální autority.

Postupem času se zrodily nové systémy pro verzování charakterizované tím, že dávaly vývojářům možnost pracovat současně na stejném souboru, který poskytoval všechny nástroje potřebné ke kombinaci různých změn, později provedených jakýmkoliv vývojářem.

Dodnes existují některé nástroje pro kontrolu verzí ještě pokročilejší z hlediska doplňkových funkcí nebo pluginů a s hlubší integrací s ostatními nástroji a postupy softwarového inženýrství.

 

 

PRVNÍ SYSTÉMY PRO SPRÁVU VERZÍ

Mezi první systémy pro správu verzí patřily například Subversion, zkráceně SVN, Concurrent Versions System, neboli CVS a Mercurial.

Co se týče SVN, tento software byl navržen ve své první verzi v říjnu roku 2000 společností CollabNet a byl distribuován jako open source software Apache Software Foundation.

SVN byl navržen jako centralizovaný systém pro správu verzí a vyznačoval se určitými vlastnostmi, jako jsou bezpečnost, spolehlivost, snadné používání a schopnost podporovat potřeby široké škály uživatelů a projektů.

Díky těmto vlastnostem je SVN dodnes používán jak malými vývojovými týmy, tak velkými společnostmi k udržení verzí souboru, jako je například zdrojový kód.

SVN se zrodil s cílem být přirozeným nástupcem nyní již zastaralého CVS, který byl distribuován ve své první verzi v listopadu roku 1990.

CVS, také navržený jako volný software, byl jedním z prvních centralizovaných systémů pro kontrolu verzí vytvořených pro řízení práce a změn vytvořených v sadě souborů, aby byla práce spojená s implementací vyvíjeného softwaru jednoduchá a umožnila mnoha vývojářům spolupracovat v týmu při vývoji zdrojového kódu a také umožnila pracovat na stejných souborech současně.

Novější je potom Mercurial, který je také open source a multiplatformní, je však distribuovaným softwarem pro správu verzí.

Mercurial, ve své první verzi vydaný v dubnu 2005, se jako distribuovaný systém pro správu verzí liší vzhledem k předchozím centralizovaným systémům pro správu verzí a má následující výhody:

  • Vyšší rychlost při vykonávání příkazů, protože každá provedená operace funguje přímo na místní soubory
  • Možnost pro každého vývojáře pracovat bez připojení k síti.
  • Zabezpečení kódu, protože každý vývojář uchovává kompletní kopii historie kódu.
  • Větší flexibilita pro vývojový tým, který v každé fázi vývoje není nutně vázán paradigmatem jediného centralizovaného úložiště.

Distribuované systémy pro správu verzí, na rozdíl od těch centralizovaných, umožňují spolupracovat se skupinami lidí různými způsoby a současně na stejném projektu a nastavují různé typy toku práce, jako například hierarchické modely.

 

GIT: SYSTÉM PRO SPRÁVU VERZÍ ČÍSLO JEDNA

Git je distribuovaný systém pro správu verzí a je také základním nástrojem pro vývoj softwaru, především co se týče prostředí spolupráce a implementace open source projektů.

Git, charakteristický svým intuitivním rozhraním a příkazovým řádkem, byl navržen v roce 2005 Luisem Torvaldsem, informatikem, díky kterému také vzniklo linuxové jádro. Git vlastně vznikl jako nástroj zaměřený na zjednodušení vývoje linuxového jádra a stal se okamžitě jedním z nejrozšířenějších a nejpoužívanějších nástrojů pro kontrolu verzí mezi vývojáři po celém světě.

Git má vlastně všechny výhody, které lze získat od distribuovaného systému pro kontrolu verzí a nabízí i nové.

Díky podpoře nelineárního vývoje Git podporuje operace větvení a slučování ve fázi vývoje, a to rychlým a pohodlným způsobem. Git se představuje jako software pro snadné a efektivní řízení i velkých projektů.

Git, který je velmi rychlý a rozšiřitelný, je navíc rychlejší než ostatní systémy pro správu verzí a implementuje také různé strategie sloučení.

Velkou výhodou Gitu, stejně jako distribuovaných systémů pro správu verzí, je funkce zálohy dat offsite. Tato funkce umožňuje vlastně každému vývojáři pracovat na projektu také prostřednictvím místního úložiště, a proto zanechat kopii celého zdrojového kódu a eliminovat tím jakékoliv nepříjemnosti spojené s produktivitou a uchováváním dat.

 

GITLAB, GITHUB, BITBUCKET A JEJICH SROVNÁNÍ

GitLab, navržený v roce 2013, vznikl jako webová open source platforma, aby umožnila správu úložišť Git a jejich pomocných funkcí.

GitLab umožňuje vytvoření veřejných i soukromých úložišť, aby umožnil vývojářům vytvářet vlastní kód a spravovat změny pro jakoukoliv verzi současně, stejně jako umožňuje vysledovat eventuální chyby nebo problémy, psát komentáře a přikládat dokumenty v rámci daného úložiště.

V tomto smyslu se GitLab představuje jako vynikající webová platforma a je jistě jednou z nejpoužívanějších a nejoceňovanějších mnoha firmami po celém světě, stejně jako firmou KRITEK s.r.o., pro projektování a řízení i velkých projektů.

GitLab navíc nabízí různé funkce dle typu předplatného, který máte. Je ale také možné využívat ho zcela zdarma, i když s omezeními.

GitHub je potom stejně tak přínosná hostingová služba pro softwarové projekty, vytvořená v roce 2009 společností GitHub Inc.. V roce 2018 ji odkoupil Microsoft, což byla akvizice, která přinesla GitLabu zvýšení počtu projektů.

Také GitHub se zrodil jako implementace nástrojů pro kontrolu verzí a je webovou stránkou používanou hlavně vývojáři, kteří nahrávají zdrojový kód svých projektů, aby ho mohli uživatelé stáhnout. Tímto způsobem má každý uživatel možnost spolupracovat s vývojářem prostřednictvím systému sledování problémů a díky psaní komentářů, které umožňuje zachytit eventuální chyby jednoduchým a rychlým způsobem.

GitHub navíc vypracovává řadu podrobných stránek zaměřených na sumarizaci práce, kterou vývojáři prováděli v souvislosti s různými verzemi úložišť.

Bitbucket je však webová hostingová služba pro projekty, které používají systémy pro správu verzí Mercurial nebo Git.

Bitbucket byl navržený v roce 2010 a nabízí jak komerční, tak bezplatnou úroveň. Rozdíl mezi těmito dvěma typy registrace pro hostingové služby je pouze v počtu uživatelů, které si můžete přidat do svých úložišť.

Bitbucket je svými funkcemi a vlastnostmi více podobný GitHubu, zatímco se více liší od GitLabu, protože ten je platformou vytvořenou pro fungování v mnoha rozdílných vývojových prostředích včetně cloudu. Navíc, GitLab a Bitbucket jsou naprosto odlišné jak z hlediska architektury, tak svých funkcí a vlastností použití.

Tudíž, GitLab je přínosnou volbou, co se týče jeho struktury a funkcí navržené pro skvělé řízení plánování a monitorování celých projektů, stejně jako je vynikajícím nástrojem pro řízení nápadů, plánování a interakce mezi vývojáři a pro odhalování problémů s konečným vývojem softwaru.

Autor: Roberta Foglia - eniln1606433754o.ket1606433754irk@a1606433754ilgof1606433754